Když se se mnou, v létě 2022. roku, rozžehnaly mé hodinky s krokoměrem začal jsem si užívat nečekaně nabyté svobody, už jsem nemusel udělat 10 tisíc, ani sedm tisíc kroků denně začal jsem prostě lenošit. Přišla doby kdy mě tak bolel celý člověk, že jsem měl problém přesunout se ráno s postele, na židli k počitači. Bylo třeba s tím něco dělat! Hukvaldy máme tady kousek a vlastně tak blízko, že je v dosahu MHD. Divím se tedy sám sobě, že jsem tam vcelku dlouho nebyl. Nakonec jsem se odhodlal a v jeden listopadový den roku 2022 se na Hukvaldy vypravil, městská hromadná doprava mě zavezla až pod hrad. Bylo tehdy pro mé námaze nezvyklé tělo utrpením udělat krok bez bolesti. Ploužil jsem se od lavičky k lavičce a myslel, že se k tomu hradu ani nevyškrábu. Nakonec jsem byl nahoře. Bylo po sezoně hrad byl uzavřený, tak jsem udělal pár fotek slezl dolů v otevřené restauraci si dal kávu a jel jsem domů. To letos v létě to bylo jiné, přece jen se už preventivně více pohybuji, na hrad jsem vyběhl jak zajíc. Bylo docela horko, tak chodit po hradě nebylo moc příjemné, ale udělal jsem i nějaké fotky a slíbil si, že tam budu chodit pravidelněji alespoň dvakrát za rok.